Competitive Inteligence „v kostkách“

Ladislav Ž á k - www.zaking.cz

Competitive Intelligence „v kostkách“….

1. Základní otázky a cíle

Základní otázky

Kde hledat „competition“ a co to znamená „inteligence“?

„Competition“ z latinského základu znamená spoluucházení se o něco. Je ve své nejširší podobě vše, co stojí mimo nás a nikdy nesmíme zapomenout na to, že největším nepřítelem i přítelem jsme si sami sobě. „Competition“ je tedy všudypřítomná.

Intelligence má mimo celou řadu významu i ten prazákladní a tím je pochopení, porozumění, poznání…

Můžeme tedy přeneseně říci, že „competition intelligence“ znamená poznávání a pochopení sebe sama a prostředí, ve kterém se nacházím.

Co je „Competition Inteligence“ ?

Competition Inteligence je také ve své konkrétní podobě formalizovanou disciplinou a nástrojem poznávání a získávání informací o konkurenčních subjektech.

Platí tedy, že Competitive Inteligence má svůj obecný smysl i konkrétní účel.

Základní cíle

Aktuálně přežít přítomnost a perspektivně založit novou generaci

3. Pojmy

Systém(korporace) - C

Hrozby a rizika( vnější - E, vnitřní - I, zánik)

Instrumenty mechanismu korporativní bezpečnosti (MKB)

Čas (budoucnost - B, přítomnost - P, minulost - M)

Chaos

Řád

Obr.1

3. Jak popsat konkrétní korporaci a její místo mezi ostatními korporacemi?

Na počátku je třeba určit, na základě čeho je možné vymezit základní typy korporací jako societ s osobním neboli personálním substrátem. Jako další postupný krok se jeví jako logická otázka na základě jaké priority respektive ve vztahu k čemu vytvářejí jednotlivé osoby své korporace. Z historického praktického pohledu se ukazují tři základní čisté základní typy korporací. Korporace jsou vytvářeny jednak na základě vztahu k teritoriu, jednak na základě vztahu k idejím a jednak na základě vztahu k majetku. Z historického hlediska nabyly nejprve na významu korporace teritoriální jako obce, města svazy obcí, měst, státy jejich aliance. Tento proces byl doprovázen a postupně dostihován korporacemi ideovými, především představovanými náboženskými obcemi, církvemi a hnutími, ale i samotnými náboženstvími jako takovými. Relativně nejpozději se začínají prosazovat korporace majetkové, které ovšem v dnešní době procházejí obdobím bouřlivého růstu a to, co se nazývá nadnárodní kapitál dnes představuje skutečně globální korporace, které si svým dosahem nezadají s předními mocnostmi a světovými náboženskými hnutími.

Obr. 2

Navrhované MKB budou v dalším demonstrovány na obecném modelu majetkové korporace, dále na obecném modelu teritoriální korporace v podobě územně správní jednotky a na korporaci v podobě ideového hnutí. Tyto podoby korporací ve své čisté formě představují svým způsobem krajní polohy v široké škále možných korporací a dnešní reálné korporace jsou ve větší čí menší míře jejich kombinací. Historie zná období, kdy tato škála byla velice úzká, a toto období se nazývá feudalismem. Feudální vlastnictví teritoria v sobě zahrnovalo vše, co se na něm nacházelo, včetně lidí a jejich osudů. Vrcholný feudalismus je poznamenán i vysokou mírou ideové jednoty, dané absolutním postavením katolické církve. Do období vrcholného feudalismu vstupovaly všechny tři základní typy korporací v různé fázi svého vývoje a dosáhly byť na krátkou dobu pozoruhodného souladu. Postupný zánik této unitární podoby korporace a její postupné štěpení na nové ideové, kapitálové a správní korporace a jejich vývoj dospěly v dnešní době v onen konflikt mezi teritoriálními a kapitálovými korporacemi, který je hlavní příčinou negativního vnímání jednoho z nejstarších civilizačních procesů, kterým je globalizace. Stejně tak konflikt mezi teritoriálními korporacemi, srostlými spíše s majetkovými korporacemi, a teritoriálními korporacemi, srostlými spíše s ideovými korporacemi, vnímáme jako problém pod souhrnným názvem terorismus.

4. Jak modelovat ?

Každý systém má více nebo méně vnější či vnitřní součásti, dále součásti více nebo méně aktivní či pasivní a dále součásti více nebo méně zjevné či skryté.

To dává vždy 8 možných variací těchto vlastností, které lze nejsnadněji vyjádřit pomocí krychle složené z osmi krychlí menších, které vyjadřují jednotlivé segmenty reprezentující konkrétní variaci vlastností

Obr.3

Toto modelování aplikujeme na korporaci, hrozby rizika a instrumenty MKB

A. Popis segmentů modelu korporace

Obr.4

A1. Segment představující osoby stojící uvnitř korporace, vlivné a veřejné.

Tyto osoby lze popsat jako právnické osoby nebo jednotlivce, kteří jsou zakladateli korporace, klíčovými vlastníky a zároveň manažery korporace, ale patří sem například i odborové organizace a veškeré další osoby nadané jasným a silným mandátem ovlivňování budoucnosti korporace zevnitř.

A2. Segment představující osoby stojící uvnitř korporace, vlivné a soukromé

Tyto osoby představují skupinu managementu korporace a to jak top managementu, tak i nižších úrovní. Jejich klíčovou charakteristikou je moc vyplývající ze smluvního vztahu, daného manažerskou smlouvou, a určitého postavení v hierarchii organizační struktury korporace. Jejich moc a vliv jsou tedy přímo formálně omezeny na základě požadavků první skupiny

A3. Segment představující osoby stojící uvnitř korporace, bez vlivu a veřejné

Tyto osoby jsou nejčastěji minoritní akcionáři, ale patří sem i nejrůznější zájmová, odborná a profesní sdružení včetně sportovních, které jsou korporací zřizována v rámci rozvoje vnitrokorporátní kultury, často se jedná o součásti občanské společnosti působící zcela nebo částečně uvnitř korporace.

A4. Segment představující osoby stojící uvnitř korporace, bez vlivu a soukromé

Tuto skupinu osob představují nejjednoznačněji zaměstnanci korporace

A5. Segment představující osoby stojící vně korporace, vlivné a veřejné.

Tato skupina osob představuje okolní politické prostředí a to institucionální i dané vlivem jednotlivých osob. Nejde jen o moc výkonnou, soudní nebo zákonodárnou a o komunální politické prostředí a zejména o politické vztahy k místu sídla nebo těžiště činnosti korporace, ale i občanská sdružení a iniciativy, mající zájem ovlivnit budoucnost korporace.

A6. Segment představující osoby stojící vně korporace, vlivné a soukromé

Tyto osoby lze popsat jako konkurenci a prostředky masové komunikace

A7. Segment představující osoby stojící vně korporace, bez vlivu a veřejné

Tato skupina je obsazena osobami nadanými veřejným mandátem, které nemohou nebo v krajním případě nechtějí mít na budoucnost korporace vliv a jsou vzhledem k ní vysloveně v neutrálním postavení

A8. Segment představující osoby stojící vně korporace, bez vlivu a soukromé

Tento segment je vyhrazen pro jednotlivé,většinou neorganizované občany, kterých nečinnost korporace nějakým negativními pozitivním způsobem dotýká, ale kteří nejsou schopni budoucnost korporace ovlivňovat

B. Popis segmentů modelu MKB

Obr.5

B1. Segment představující nástroje MKB, které působí dovnitř korporace, jsou odkryté a aktivní

Tento segment tvoří vlastní vnitřní kontrolní činnost a výkon vnitřního auditu. Jde o nástroj , který leží v rukách vybrané skupiny osob patřící do segmentu A1 a je určen ke sledování činnosti všech skupin uvnitř korporace. Osoby provádějící interní audit v korporaci požívají zvláštních práv i povinností a s výhradní vazbou na skupinu A1 a v krajním případě na určené krizové místo.

B2. Segment představující nástroje MKB, které působí dovnitř korporace, jsou skryté a aktivní

Nástroje vytváření filosofie korporace, vnitrokorporátní kultury a zásad tvorby normativní baze. Tento segment rovněž zahrnuje hledání optimální budoucnosti korporace, včetně její nové generace nebo úplného zániku. Tyto nástroje zůstávají vyhrazeny skupině A1. Pouze externí audit je prováděn na základě dohody se všemi vnitřními skupinami v takzvaném výboru pro audit tak, jak to zavádí např. v USA Sarbanes-Oxley Act.

B3. Segment představující nástroje MKB, které působí dovnitř korporace, jsou odkryté a pasivní

Tento segment vyplňuje normativní baze činnosti korporace. Souhrn vnitřních organizačních, řídících a kvalitativních norem a směrnic korporace navazující na obecně platné a závazné normy a předpisy. Je sice určena skupině A2 pro kontrolu chování skupiny A4, tedy zaměstnanců, ale zároveň je metodikou, podle které mohou zaměstnanci monitorovat své okolí v korporaci a upozorňovat na zjištěné disproporce.

B4. Segment představující nástroje MKB, které působí dovnitř korporace, jsou skryté a pasivní

Jde o nástroje spočívající ve skrytém propojení normativní baze, která vytváří ve svém komplexu systém kontrolních bodů nezávisle na sobě na všech úrovních řízení korporace .Tyto nástroje jsou v rukách skupiny A2 se supervizí skupiny A1 a jsou zaměřeny prakticky do všech vnitřních skupin včetně A1.

B5. Segment představující nástroje MKB, které působí vně korporace, jsou odkryté a aktivní

Tento segment obsahuje celý komplex public relations a corporate social responsibility. Jeho pozice v organizační struktuře korporace je zřejmý a jde jen o to, aby tato činnost byla přirozeně vlastní všem osobám působícím uvnitř korporace. Rovněž tak je určen strukturovaně všem skupinám nacházejícím se vně korporace

B6. Segment představující nástroje MKB, které působí vně korporace, jsou skryté a aktivní

Tento segment je vyhrazen sledování politického okolí korporace a jeho ovlivňování.Tyto nástroje jsou vyhrazeny pro osoby za skupiny A1 a jsou zaměřeny prioritně do skupiny A5

B7. Segment představující nástroje MKB, které působí vně korporace, jsou odkryté a pasivní

Tento segment zahrnuje neadresný i do určité míry náhodný monitoring okolí korporace.Jeho cílem je vyhledávání nových možných rizik a vlivů, které je poté možné přesunout do „péče“ jiných segmentů. Jde monitoring teritoriálních či klimatických rizik, stejně jako sledování širšího sociálního prostředí korporace a nebezpečí z něj pocházejících. Užívání takových nástrojů se soustřeďuje většinou v útvaru sociálních a ekonomických studií.

B8. Segment představující nástroje MKB, které působí vně korporace, jsou skryté a pasivní

Tento segment je vyhrazen sledování konkurence tzv. corporate inteligence a competitive inteligence.Klíčovou skupinou pro využívání těchto nástroje je v tomto případě skupina A2 cílovou skupinou je skupina A6

C. Popis segmentů modelu systému možných rizik

Obr.6

C1. Segment představující vnitřní rizika korporace, aktivní a známá

Tento segment je naprosto zřejmý a obsahuje skupinu vnitřních rizik, kterými se zabývají standardně všichni. Největší problém spočívá v tom, že svou zjevností potlačuje ostatní segmenty a vede k jejich opomíjení.Jedná se o nejrůznější podvody, krádeže a poruchy integrity

C2. Segment představující vnitřní rizika korporace, aktivní a neznámá

Segment obsahující rizika, která hrozí, aniž o nich víme. Jde o problém uvědomit si, že musíme neustále poznávat vnitřní strukturu korporace a vysílat do ní nejrůznější signály, které umožní dosud skrytá rizika odhalit.Tato rizika o sobě dávají vědět, působí negativně, ale zůstávají skryta. Jedná se často o nové formy zločinu bílých límečků.

C3. Segment představující vnitřní rizika korporace, pasivní a známá

Segment, ve kterém leží rizika, která se neprojevují aktivně,ale při určitých změnách v pohybu korporace v prostoru nebo v čase se stávají aktivními. Jde o potenciální rizika např. sociálních nebo mocenských střetů uvnitř korporace.

C4. Segment představující vnitřní rizika korporace, pasivní a neznámá

Segment je vyplněn riziky, které je nutné nalézat a pojmenovávat a přesouvat do ostatních segmentů.Tato činnost je důležitá proto, aby se zabránilo manipulaci s těmito riziky jednotlivými skupinami a získávání mocenských výhod uvnitř korporace

C5. Segment představující vnější rizika korporace, aktivní a známá

Segment obsahuje především politické a konkurenční tlaky na korporaci, které jsou často institucionalizované a mají charakter určité povinnosti.Nejznámější jsou povinnosti fiskální nebo vyplývající z více nebo méně povinného členství v různých organizacích a ze spojení korporace s určitým teritoriem

C6. Segment představující vnější rizika korporace, aktivní a neznámá

Tento segment zahrnuje skryté formy rizik ze segmentu C5. Jde o neoficiální vztahy a jejich rizikový vliv na korporaci

C7. Segment představující vnější rizika korporace, pasivní a známá

Tento segment zahrnuje vnější rizika, která nehrozí pokud se korporace bude chovat určitým způsobem. Například nevstoupí do určitého politického nebo konkurenčního vztahu a zůstane kooperativní nebo alespoň neutrální. Patří sem rovněž rizika vyplývající z klimatických, teritoriálních a sociálních podmínek, které není v silách korporace ovlivnit

C8. Segment představující vnější rizika korporace, pasivní a neznámá

Zde plně platí pro vnější rizika tohoto segmentu totéž, co v segmentu C3.Pouze ve zvýšené míře, neboť paniku je možné vyvolat daleko snadněji zveličováním rizik, přicházejících zvenčí a z neznáma, než těch „domácích“.

5. Jak s modely obecně pracovat ?

Obecný princip aplikace mechanismu korporativní bezpečnosti je dán základním účelem použití MKB a tím vytvoření dostatečně velkého bezpečného prostoru pro fungování korporace. Tento prostor je samozřejmě vyplněn pavučinou interpersonálních a interinstitucionálních vztahů neboli organizačním a sociálním kapitálem, který je strukturálně bezškálovou sítí . Péče o tyto vazby, spojená s jejich poznáním je základem činnosti při aplikaci MKB v konkrétních podmínkách.

Existují dva základní kroky při aplikaci MKB

Prvním je analýza prvotního stavu sociálního kapitálu korporace k určitému časovému období( roku, čtvrtletí, měsíci, týdnu nebo dokonce dni) a druhým krokem je sledování změn v určitých pravidelných intervalech a jejich vyhodnocování a zachycování nových stavů sociálního kapitálu.

Oba kroky mají z hlediska popisu počátečního stavu i zachycení dalších změn danou totožnou strukturu zjišťování. Jde o 3 krát 8 otázek, které se ptají po stavu a změnách v každém z 8 sektorů 3 modelových krychlí. Modelu korporace, modelu rizik a modelu nástrojů MKB. Tedy populárně řečeno o 24 otázek pro každý den.

6. Jak a na co se ptát?

První krok má tedy tyto základní otázky:

1) Jaký je stav interpersonálních vztahů v jednotlivých sektorech modelu korporace?

2) Jaká rizika z tohoto stavu v jednotlivých sektorech plynou?

3) Jaké nástroje ke zmírnění rizik nebo jejich úplné eliminaci mám v jednotlivých sektorech k dispozici a jak je používám?

Je patrné, že logiku má i jiné pořadí těchto otázek a to z důvodu, že mezi riziky, MKB a korporací je vztah spíše ekvivalence než implikace. Otázky tedy mohou znít třeba takto:

1) Jaká je stav rizik v jednotlivých sektorech modelu hrozeb a rizik?

2) Jaké nástroje k jejich řešení mám k dispozici, které mi chybí a které jsou bez využití?

3) Jaký je stav interpersonálních vztahů v jednotlivých sektorech korporace za daného stavu.

Za optimální je ovšem pokusit se analyzovat počáteční stav podle sektorů v každém modelu nezávisle bez znalosti souvislostí. Ty nabudou na významu až po prvotní analýze a následné syntéze prvotních odpovědí.

Druhý krok má potom tyto základní otázky:

Jaké změny nastaly v sektorech modelu korporace a jaký je nový stav?

Jaké změny nastaly v sektorech modelu hrozeb a rizik a jaký je nový stav?

Jaké změny nastaly v sektorech modelu MKB a jaký je nový stav?

V druhém kroku již na pořadí otázek nezáleží vůbec.Otázky a odpovědi jsou vzájemně propojeny a vytváří komplexní obraz korporace a stavu jejího sociálního kapitálu a jeho vývoj v pravidelných časových intervalech.

Velice přeneseně lze říci, že den má 24 hodin a každý den bychom si měli položit správných 24 otázek a pokusit se o 24 správných odpovědí, abychom se cítili bezpečnější a vyrovnanější. Věřící lidé by takový postup mohli pojmenovat jako strukturované rozjímání.

Těmito otázkami a odpověďmi na ně jsme ošetřili základní problém úspěšného fungování korporace v reálném čase neboli v přítomnosti ve smyslu určitého časového období, které je u každé korporace v každé etapě její existence různě dlouhé. Stejně jako existují období, ve kterých by si některé korporace mohly klást podobné otázky jednou za několik let, tak na druhé straně existují i v existenci velkých korporací okamžiky, kdy je podobné otázky komplexně položit a zodpovědět i vícekrát za den, aby byla korporace schopna zvládnout překotný vývoj turbulentního prostředí, k jehož vytvoření mohla,ale také nemusela sama vůbec přispět.

Komplex otázek by nebyl úplný, kdyby neexistovaly pravidelné otázky a odpovědi zkoumající minulost korporace a otázky a odpovědi týkající se jejich možných budoucích stavů. V praxi jde o vyhodnocování úspěšnosti minulých řešení a jejich soulad s poznanou realitou a vyhodnocování připravenosti čelit budoucnosti prostřednictvím nových generací. Je třeba dbát o to, abychom se při kladení těchto otázek a jejich zodpovídání nenechali ovlivnit aktuálními úkoly, otázkami a odpověďmi, které si musíme klást pro fungování v přítomnosti. V praxi to znamená, že bychom měli mít možnost zkoumat tyto 3 časové roviny pokud možno odděleně. V korporaci je to možné rozdělením odpovědností, ale v případě lidského jedince je to prakticky nemožné. I proto člověk v každodenním shonu tolik touží po klidu na rozjímání o věcech mimo přítomnost.

Korporace takový klid nepotřebuje, má možnosti jak zabezpečit zkoumání tří časových rovin prostřednictvím tří nezávislých útvarů. Přesto lze říci, že většina fatálních pádů velkých korporací v nedávné minulosti i v historii, ať již šlo o velké firmy nebo velké státní útvary byla způsobena hrubým zanedbáním vývoje v některém ze sektorů modelů v přítomnosti nebo pohrdáním vlastní minulostí, vyčerpáním idejí, které stály u jejich vzniku či podceněním možného budoucího vývoje většinou daných pocitem vlastní všemocnosti, nesmrtelnosti a neomylnosti.

Obecné principy aplikace MKB a její postup lze tedy shrnout takto:

1. Nalezení základního souboru zainteresovaných osob (stakeholderů) korporace a jejich rozdělení do 8 modelových sektorů

2. Vymezení základních rizik ohrožujících korporaci a jejich rozdělení do 8 modelových sektorů

3. Vytvoření přehledu souboru instrumentů MKB a jejich rozdělení do 8 modelových sektorů

4. Zpracování zkušeností z dosavadního vývoje korporace s důrazem na řešení rizikových a obtížných situací v jejím dosavadním vývoji.

5. Zpracování možných variant budoucího vývoje korporace a vytvoření variantně utvářeného základu možných podob budoucích generací korporace.

6. Pravidelná aktualizace v bodě 1,2,3 a záznam nových stavů ve shodných časových intervalech Ia

7. Doplňování bodu 4 v delších, ale pravidelných časových intervalech Ib

8. Pravidelná inventarizace stavu podle bodu 5 a jeho aktuální doplňování podle výsledků získaných v bodech 6 a 7.

9. Vytvoření Rady stability jako orgánu a fóra představujícího a reprezentujícího zainteresované osoby a jejich názory a zájmy

10. Vytváření Deklarace stability jako výsledek pravidelného soupisu názorů zainteresovaných osob na korporaci

7. Konkrétní otázky u základních typů korporací

Obecný model korporace majetkového typu

Taková korporace je jednoznačně charakterizována tím, že má svého vlastníka nebo vlastníky. Má samozřejmě své řídící struktury a zaměstnance. Nachází se na nějakém teritoriu a je s ním více nebo méně spjata. Stejně tak se v jejím okolí nacházejí standardní politické, ekonomické, správní orgány, masmédia a v neposlední řadě občanská společnost. Její hranice jsou dány formálně - právně v zakládacích listinách a dalších právních aktech. Jsou však v každodenní praxi málo zřetelné a v řadě vztahů je obtížné určit, zda se dají zařadit mezi vnitřní nebo vnější záležitosti korporace. Svou hierarchii a organizační strukturu si může určovat v rámci relativně širokého rámce a její okolí je velice neurčité a proměnlivé. Pro další pokračování v této práci budeme takový typ korporace nazveme kapitálovou korporací nebo zkráceně vlastnictvím.

Taková korporace si tedy musí v souladu s modely korporace, možných rizik a hrozeb a nástrojů MKB klást následující otázky:

1. Jaký je stav sociálního kapitálu v segmentu A1?

Jinými slovy - jaké osoby se v tomto segmentu pohybují a jaké jsou jejich vztahy? Konkrétně řečeno – jací stakeholdeři se v daném segmentu nacházejí? Především jde o to, jaký je stav vztahů mezi klíčovými vlastníky. Popřípadě - jaký je stav v odborové organizaci.

2. Jaký je stav sociálního kapitálu v segmentu A2?

3. Jaký je stav sociálního kapitálu v segmentu A3?

Jinými slovy - jaké osoby se v tomto segmentu pohybují a jaké jsou jejich vztahy? Konkrétně řečeno – jací stakeholdeři se v daném segmentu nacházejí? Především jde o to, jaký je stav vztahů mezi minoritními vlastníky. Popřípadě – jaký je stav vztahů mezi vnitrokorporátními zájmovými sdruženími pracujících.

4. Jaký je stav sociálního kapitálu v segmentu A4?

5. Jaký je stav sociálního kapitálu v segmentu A5?

Jinými slovy - jaké osoby se v tomto segmentu pohybují a jaké jsou jejich vztahy? Konkrétně řečeno – jací stakeholdeři se v daném segmentu nacházejí? Především jde o to, jaký je stav vztahů mezi klíčovými okolními politickými a správními činiteli a institucemi.

6. Jaký je stav sociálního kapitálu v segmentu A6?

Jinými slovy - jaké osoby se v tomto segmentu pohybují a jaké jsou jejich vztahy? Konkrétně řečeno – jací stakeholdeři se v daném segmentu nacházejí? Především jde o to. jaký je stav vztahů mezi konkurencí na trhu a na mediální scéně.

7. Jaký je stav sociálního kapitálu v segmentu A7?

8. Jaký je stav sociálního kapitálu v segmentu A8?

Jinými slovy - jaké osoby se v tomto segmentu pohybují a jaké jsou jejich vztahy? Konkrétně řečeno – jací stakeholdeři se v daném segmentu nacházejí? Především jde o to, jaký je stav vztahů mezi jednotlivými občany a jejich rodinami v okolí korporace.

9. Jaký je stav možných rizik a hrozeb pocházejících se segmentu C1?

Jinými slovy - jaká rizika se v tomto sektoru aktuálně nacházejí a jakou hrozbu představují? Konkrétně řečeno – co se děje uvnitř korporace?

10. Jaký je stav možných rizik a hrozeb pocházejících se segmentu C2?

Jinými slovy - jaká rizika se v tomto sektoru aktuálně nacházejí a jakou hrozbu představují? Konkrétně řečeno – co se může dít uvnitř korporace?

11. Jaký je stav možných rizik a hrozeb pocházejících se segmentu C3?

Jinými slovy - jaká rizika se v tomto sektoru aktuálně nacházejí a jakou hrozbu představují? Konkrétně řečeno – co se stane uvnitř korporace?

12. Jaký je stav možných rizik a hrozeb pocházejících se segmentu C4?

Jinými slovy - jaká rizika se v tomto sektoru aktuálně nacházejí a jakou hrozbu představují? Konkrétně řečeno – co by se mohlo stát uvnitř korporace?

13. Jaký je stav možných rizik a hrozeb pocházejících se segmentu C5?

Jinými slovy - jaká rizika se v tomto sektoru aktuálně nacházejí a jakou hrozbu představují? Konkrétně řečeno – co se děje vně korporace?

14. Jaký je stav možných rizik a hrozeb pocházejících se segmentu C6?

Jinými slovy - jaká rizika se v tomto sektoru aktuálně nacházejí a jakou hrozbu představují? Konkrétně řečeno – co se může dít vně korporace?

15. Jaký je stav možných rizik a hrozeb pocházejících se segmentu C7?

Jinými slovy - jaká rizika se v tomto sektoru aktuálně nacházejí a jakou hrozbu představují? Konkrétně řečeno – co se stane vně korporace?

16. Jaký je stav možných rizik a hrozeb pocházejících se segmentu C8?

Jinými slovy - jaká rizika se v tomto sektoru aktuálně nacházejí a jakou hrozbu představují? Konkrétně řečeno – co by se mohlo stát vně korporace?

17. Jaké nástroje MKB mám k dispozici v segmentu B1?

18. Jaké nástroje MKB mám k dispozici v segmentu B2?

Jinými slovy – jaké osoby a techniku a jejich činnosti, postupy a metody mohu použít? Jsou v maximální možné míře úplné? Odpovídají aktuálním a budoucím potřebám? Konkrétně - v jakém stavu je vnitřní cílená skrytá komunikace. Především jde o vůdčí ideu a filosofii korporace a její vnitřní kulturu.Stejně důležitý je stav budoucí generace korporace.

19. Jaké nástroje MKB mám k dispozici v segmentu B3?

Jinými slovy – jaké osoby a techniku a jejich činnosti, postupy a metody mohu použít? Jsou v maximální možné míře úplné? Odpovídají aktuálním a budoucím potřebám? Konkrétně - v jakém stavu je vnitřní obecná otevřená komunikace? Především jde o to, v jakém stavu je normativní baze korporace a míra identifikace zaměstnanců s touto normativní bází.

20. Jaké nástroje MKB mám k dispozici v segmentu B4?

Jinými slovy – jaké osoby a techniku a jejich činnosti, postupy a metody mohu použít? Jsou v maximální možné míře úplné? Odpovídají aktuálním a budoucím potřebám? Konkrétně - v jakém stavu je vnitřní cílená skrytá detekce. Především jde o to, v jakém stavu jsou vrcholové interpersonální vztahy a jak fungují skryté kontrolní vazby.

21. Jaké nástroje MKB mám k dispozici v segmentu B5?

Jinými slovy – jaké osoby a techniku a jejich činnosti, postupy a metody mohu použít? Jsou v maximální možné míře úplné? Odpovídají aktuálním a budoucím potřebám? Konkrétně jakém stavu je vnější obecná otevřená komunikace korporace? Především se jedná o komplex P.R. a CSR.

22. Jaké nástroje MKB mám k dispozici v segmentu B6?

23. Jaké nástroje MKB mám k dispozici v segmentu B7?

Jinými slovy – jaké osoby a techniku a jejich činnosti, postupy a metody mohu použít? Jsou v maximální možné míře úplné?Odpovídají aktuálním a budoucím potřebám? Konkrétně - v jakém stavu je vnější obecná otevřená detekce okolí korporace? Především se jedná o stav využívání poznatků vědy a vlastní zkoumání okolí korporace, především z enviromentálního, sociálně - ekonomického, politického a antropologického hlediska.

24. Jaké nástroje MKB mám k dispozici v segmentu B8?

Jinými slovy – jaké osoby a techniku a jejich činnosti, postupy a metody mohu použít? Jsou v maximální možné míře úplné? Odpovídají aktuálním a budoucím potřebám? Konkrétně - v jakém stavu je vnější cílená skrytá detekce okolí korporace? Především se jedná o corporate a competetive inteligence a přípravu právních sporů.

Obecný model korporace v podobě územně správní jednotky

Taková korporace je jednoznačně určena svým teritoriem, jehož správa je hlavním cílem tohoto typu korporací. Jde z našeho dnešního pohledu především o státy a obce a jejich deriváty jako jsou oblasti, kraje, města, vesnice a osady a konglomeráty jako jsou Evropská Unie, SNS a v neposlední řadě globální konglomerát v podobě OSN. Nemá svého konkrétního vlastníka a je ze své povahy vlastnictvím veřejným. Jako objekt i subjekt správy a řízení je i v tomto smyslu veřejným statkem. Má své vlastní politické,správní i ekonomické struktury i zaměstnance. Má i svůj vlastní majetek. Na rozdíl od ekonomické korporace však sama v sobě obsahuje i masmédia nebo jejich část a svou část občanské společnosti. Je charakterizována relativně jednoduchými partnerskými vztahy i vlastní vnitřní hierarchií, které jsou většinou dány normativními akty jiné, „vyšší“ nebo „nadřízené“ územně správní jednotky. Má jen malý prostor pro vytváření vlastní hierarchie a organizační struktury. Její partnerské korporace se jí velice podobají a jsou vytvářeny na stejných principech. Její ostatní partnerské vztahy mimo tyto korporace jsou rovněž omezeny řadou normativních aktů.Pro další pokračování v této práci budeme takovou korporaci nazývat teritoriální korporací nebo zkráceně správou.

1. Jaký je stav sociálního kapitálu v segmentu A1?

Jinými slovy - jaké osoby se v tomto segmentu pohybují a jaké jsou jejich vztahy? Konkrétně řečeno – jací stakeholdeři se v daném segmentu nacházejí? Především jde o to, jaký je stav vztahů mezi klíčovými politiky. Popřípadě - jaký je stav v politických stranách.

2. Jaký je stav sociálního kapitálu v segmentu A2?

3. Jaký je stav sociálního kapitálu v segmentu A3?

Jinými slovy - jaké osoby se v tomto segmentu pohybují a jaké jsou jejich vztahy? Konkrétně řečeno – jací stakeholdeři se v daném segmentu nacházejí? Především jde o to, jaký je stav vztahů mezi minoritními vlastníky. Popřípadě – jaký je stav vztahů v institucích občanské společnosti.

4. Jaký je stav sociálního kapitálu v segmentu A4?

5. Jaký je stav sociálního kapitálu v segmentu A5?

Jinými slovy - jaké osoby se v tomto segmentu pohybují a jaké jsou jejich vztahy? Konkrétně řečeno – jací stakeholdeři se v daném segmentu nacházejí? Především jde o to, jaký je stav vztahů mezi klíčovými okolními politickými a správními činiteli a institucemi.

6. Jaký je stav sociálního kapitálu v segmentu A6?

Jinými slovy - jaké osoby se v tomto segmentu pohybují a jaké jsou jejich vztahy? Konkrétně řečeno – jací stakeholdeři se v daném segmentu nacházejí? Především jde o to, jaký je stav vztahů v partnerských teritoriálních korporacích a na mediální scéně.

7. Jaký je stav sociálního kapitálu v segmentu A7?

Jinými slovy - jaké osoby se v tomto segmentu pohybují a jaké jsou jejich vztahy? Konkrétně řečeno – jací stakeholdeři se v daném segmentu nacházejí? Především jde o to, jaký je stav vztahů mezi osobami a institucemi občanské společnosti v okolních korporacích.