Házet perly sviním…?!?

Vážení kolegyně, kolegové, dámy a pánové,

všem srdečné pozdravy z Prahy. Dovolte mi nejprve poděkovat za milé pozvání a možnost říci několik slov na téma odkazu akademika Lvova. S vaším dovolením budu vycházet ze skutečností tak, jak je dnes pozorujeme kolem nás v Evropské unii a dovolím si přidat něco vlastních zkušenosti z času, kdy jsem byl mladý.

Víte daleko lépe než já, čím vším se zabýval Dmitrij Semjonovič a jaký byl jeho přínos jeho současnosti a jaký odkaz nám zanechal pro současnost a budoucnost. Přesto si dovolím k jeho odkazu učinit několik poznámek. Zpočátku se budu držet našeho tématu – Lidský faktor v digitální ekonomice.

Nejprve mi dovolte poznámku, že digitalizace představuje další možnost, jak získat evoluční výhodu. Jde o to, že člověk je bytostí, která dokáže modelovat své prostředí a procesy které v něm mohou pravděpodobně probíhat. Podle těchto modelů se může lépe rozhodovat možných ziscích a ztrátách a na místo sebe jednoduše obětovat své plány a záměry. Některé autority říkají, že člověk patří mezi gregoryovské bytosti. Digitalizace dokáže urychlovat, zlepšovat a zpřístupňovat lidem nejen rozhodovací procesy, ale také procesy výrobní, logistické a celou řadu dalších.

Podstatnou rolí lidského faktoru zůstává především kladení cílů. To platí o době pěstních klínů, parních strojů stejně jako v časech digitalizace a umělé inteligence. Kladení cílů lidskými bytostmi zůstávají základem kulturní evoluce, jakkoliv nemůžeme opomíjet nebo dokonce popírat vliv emergentních jevů. Mezi ty patří mimo jiné i klíčové inovace, které není možné naplánovat, lze jim jenom vytvořit vhodné, úrodné prostředí, ve kterém mohou vzniknout. A v tomto našem úsilí nám opět pomáhá digitalizace. Digitalizace je technologie, je to nástroj, který by měl sloužit cílům stanoveným lidskými bytostmi.

Lidská inteligence zůstává mírou pro to, co nazýváme inteligencí umělou. Jsou každá ve své podstatě odlišné a posedlost lidí je neustále porovnávat je hloupá a nedůstojná lidského intelektu. Je to výraz naší nedospělosti, neochoty převzít odpovědnost za naše životy a životy druhých nebo dokonce za život jako takový. Jak říkal Immanuel Kant nikdy nedospět je jedna z nejpříjemnějších věcí. Nedospělost a neodpovědnost je nejstrašnější epidemií současnosti. Rozhodně to platí o společenství, které bývá nazýváno kolektivní Západ.

Nyní se vrátím k odkazu Dmitrije Semjonoviče. Jeho myšlenky musíme vnímat vtom kontextu, že společnost, pro kterou tehdy své myšlenky formuloval, byla daleko více dospělá a odpovědná. Takoví byli i jeho současníci. Nemusel se ptát sám sebe, zda, obrazně řečeno, nehází perly sviním… Věděl, že má kolem sebe lidi, kteří jsou schopni převzít odpovědnost a co více, dokázali mu říci, že někdy a někde jsou jeho myšlenky sliškom vysakovo paljota.

Takové lidi jsem potkával v době svého mládí i já. Snažil jsem se být jako oni. Dospělý a odpovědný. Měli tehdy problém, že ti, kteří před nás měli klást celospolečenské cíle se spokojili s pouhým udržováním stavu, který byl čím dál tím horší. Byla do doba stagnace. Perestrojka a podobné procesy už přišly příliš pozdě.

Přeji každé společnosti, aby v ní existovali a fungovali lidé dospělí a odpovědní. Přeji to z celého srdce i vám…

Děkuji vám za pozornost…