Pakt Erdogan-Merkelová na stole...
Motto: …není nebezpečnější kombinace než spojení nordické lsti a orientálního bazaru…
Sluší se napsat následně na podobný článek, jakým byl ten s názvem „Summit za všechny peníze“ několik slov, která by měla v návaznosti na uskutečněný summit reflektovat a zhodnotit předpoklady a předpovědi, se kterými článek pracoval. Je smutnou pravdou, že když dnes člověka nikdo nepochválí, musí to oddřít celé sám, ale věřím, že mi to moje pověstná dokonalá skromnost nedovolí, a tudíž i slůvko kritiky uklouzne…
Rád tedy konstatuji, že jsem se v podstatě příliš nemýlil, ale musím hned na úvod říci, že jsem podcenil hérostratovskou bezohlednost kancléřky Merkelové, která jasně ukázala, že je pro svou slávu ochotná obětovat cokoliv i kohokoliv a evidentně dlouhodobě a systematicky připravovala pakt s prezidentem Erdoganem. Jim oběma by takové spojenectví mohlo přinést věčnou slávu a naprosto změnit Evropu navždy. Není to tak, že Merkelová učinila veletoč od „wir schaffen das“, tedy „my to zařídíme“ k „Türken schaffen das“, tedy „Turci to zařídí“ a není to tak, že by to měl být veletoč motivovaný volbami. Podle mého názoru znamená „wir schaffen das“ „Ich und Erdogan schaffen das“, tedy „Já a Erdogan to zařídíme“, a jde o strategickou úvahu, jak vnutit Evropě nové panství, nový motor. Po neustále se zakuckávajícím motoru Berlín-Paříž a nemožnosti vytvoření náhradního motoru Berlín-Londýn, je tento nový motor Berlín-Ankara něčím, co se nezakecá a nebude brát ohledy na zbytečné demokratické kudrlinky. Jak Němci, tak Turci berou demokracii jenom jako nutné zlo, vnucené jim porážkou ve válce a trpí velkou nostalgií po vládě silné ruky. Nástrojem ovládnutí prostoru Balkánu a Podunají mají být nátlak na tamní státy ve jménu migrační krize a následná řízená invaze Turků do EU prostřednictvím uvolnění vízové povinnosti. To už Evropu promění definitivně v odpornou hnědou kaši, kterou jsem připomínal ve svém článku, když jsem psal o obložené míse mnoha chutí rozmixované v bujónu či v kakau. Zažil jsem obojí, ale za všeho nejhorší je vidět ty chutné ingredience padat do mixéru a drtit na kaši… Je to pocit zmaru a tento pocit mám, když vidím, že je někdo pro svou slávu ochoten obětovat tu krásu pestrosti a různorodosti. Dlužno podotknout, že EU už v tomto smyslu Evropu do značné míry načala a Německo s Tureckem se ji rozhodly jenom dodělat.
Merkelová s Erdoganem dobře vědí, že s takovouhle kaší, kde se není oč opřít, se skvěle manipuluje, dobře se přelévá a transformuje, směřuje proti tomu či onomu, nestaví se na odpor a hlavně vypadá spravedlivě - tedy všude stejně. To, že ve stejnosti je právě největší nespravedlnost, si uvědomuje jen menšina, a tu lze snadno eliminovat, jakýmkoliv způsobem. V tom, jak víme, mají Německo i Turecko bohaté zkušenosti a neštítí se doslova ničeho, tedy pokud nemají u nosu pořádný klacek. Turecko je odolnější, to genocidu Arménů nikdy neuznalo a neuzná, Němci ve slabé chvíli dokonce staví památníky holokaustu, popřípadě poklekají v Lidicích, Osvětimi nebo na Westerplatte, ale věřit jim může jenom skutečný blázen nebo někdo s nárokem na árijský původ či alespoň německé občanství. Takovýto plán se musí líbit mocným obecně, nejen velkým korporacím, protože bude znamenat zlomení odporu lidí zdola, protože ti budou bezmocně plavat, či se spíše topit v té hnědé kaši, kterou jim uvařila teta Anděla. Mimo jiné to bude znamenat zlomení odporu odborových organizací, občanských hnutí a všeho, co potřebuje pro svůj vznik a existenci trochu klidu. Kdykoliv se cokoliv podobného začne formovat, přiteče řízeně hnědá kaše a celkem spolehlivě to překryje a udusí. Válka s Mloky jako když vystřelí…
Zbývá naděje, že někdo v evropské politice zůstal neprodejný a celý tento plán na ovládnutí Evropy bude nejen vetovat, ale i aktivně blokovat. Možná podobná hnědá kaše zcela nevyhovuje USA, ale to je spíše jen slabá naděje. Možná USA uvažují tak, že jim bude stačit uhlídat si Německo a Turecko, ale může jít o tragický omyl. Záplava hnědé kaše, by měla varovat Británii, ale ta se těší na novou éru „splendid isolation“ a bude to brát jako potvrzení prozíravosti „brexitu“. Paříž to sice odsune v Evropě na druhou až třetí kolej, ale upřímně řečeno, Francie už dávno stojí někde v polích na páté a musí rozdávat Čestnou legii Saudům. Francie má nejslabší vedení snad od dob druhé světové války a lze pochybovat, že by se postavila proti, i když ji tento plán může jenom poškodit. Francie vypadá, že na svou evropskou budoucnost už rezignovala, snad mimo budoucnost geografickou. Ostatní evropské státy budou s Německem spolupracovat už jenom proto, že proti jsou ty protivné státečky Visegrádu. Jako naděje zbývají Kypřané, Maďaři, Slováci a Poláci, protože na českou a rakouskou politiku není ve vztahu k Německu nikdy spoleh. Jako kdyby si čeští a rakouští politici neuvědomovali, že nás „heim ins Reich“ tentokrát poženou Berlínem a Ankarou regulované proudy hnědé kaše. V obou zemích je aktivní početná „pátá kolona“ lidí, slzících nad tím, že nejsou Němci. My pak zase se slzou v oku budeme vzpomínat na Turky před Vídní, protože jich tentokrát bude ve Vídni i Praze tolik, že nám přestane chutnat i turecký med a turecká káva. Možná několik miliónů z nich ani Turci nebudou, ale turecký, zaručeně pravý, pas mít budou…
Zbývá malá naděje, že té kaše bude přece jenom příliš a její množství nakonec pohltí i ďáblovu kuchyni, ve které se začíná vařit. V poněkud ponuřejších verzích pohádky „Hrnečku vař“ nakonec utone i ta šílená bába, která zapomněla heslo, nicméně trvá to „sto let než se vesničani z té kaše na svět prokousali“. A to by nás mělo varovat a měli bychom učinit všechno proto, aby hrneček ani nespustil. Tento moment jsme už evidentně propásli, a tak se soustřeďme na to, abychom včas zařvali „hrnečku dost…!!!“ Ale to předpokládá vyhnat tetu Andělu i s jejím islamistickým kuchtíkem od plotny… Do té doby to znamená aktivně jakýkoliv jejich pokus o prosazení univerzálního nahnědlého „ajntopfu“ místo bohatého menu jednoznačně blokovat… Geniální Čapkovo podobenství „Válka s Mloky“ nás sice učí, že svobodu nám přinese až válka mezi Mloky, ale to by snad byla cena příliš vysoká a snad je ještě naděje to zastavit. Pakt Molotov-Ribbentrop přinesl válku rychle a pakt Merkelová-Erdogan by ji přinesl také a byla by to válka proti Rusku. Byl by to jeden z největších strojů na neštěstí, jaké Evropu potkaly.
Vzpomeňme si všichni na hnusného ÚHOŘe (univerzální hnědou omáčku ředěnou), démona školních jídelen a praotce našich žaludečních potíží všeho druhu a buďme jednotně proti tomu blafu, co na nás Merkelová s Erdoganem ve své nordicko-orientální kuchyni chystají. Bylo by nám potom špatně nejen od žaludku… První malou nadějí jsou víkendové zemské volby v Německu, Ale já se bojím, že Němci už stojí pevně za svou novou železnou kancléřkou…