Teze o korupci

Obecné

1)      Prostředí má tendenci ke zvyšování vlastní složitosti a následným kolapsům

2)      Prostředí je uspořádáváno mimo jiné tak, že si jeho části hledají pro ně výhodnější pozici cestou nejmenšího odporu

3)      Prostředí je uspořádáváno hierarchicky koexistencí podobných méně a více složitých částí a nehierarchicky, kooperací podobných i nepodobných rovnocenně složitých částí

4)      Složitější části prostředí mohou ovládat sobě podobné méně složité části prostředí, ale nemohou bez nich existovat

5)      Části prostředí bez rozmanitosti, diversity nebo optioversity nemohou přetrvat ani přežít

O korupci

• Korupce ve smyslu trestního práva, tedy jako trestný čin, určený mocí, není předmětem těchto tezí
• Korupce ve smyslu narušování, poškozování nebo přerozdělování je přirozenou součástí evolučního pohybu v přírodě i ve společnosti
• Korupce je nutným důsledkem a komplementem jakýchkoliv distribučních procesů a narušuje jejich toky a pravidla
• Narušování toků a pravidel se děje prostřednictvím pozitivní i negativní motivace objektů korupce
• Korupci nelze oddělit od přerozdělovacích procesů ve společnosti, přesně ji vymezit a odstranit
• Korupce, stejně jako terorismus, je pouhou taktikou mocenského boje
• Korupce je spolu se šířením strachu a distribucí peněz rovněž způsobem distribuce moci
• Boj s korupcí je nonsens, korupci nelze porazit ani vymýtit
• Boj s korupcí je nejlepší živnou půdou pro rozvoj korupce
• Schází hlubší analýza pojmu zločin a organizovaný zločin, která zůstává na úrovni popisu
• Zločin není skutek, zločin je způsob uspořádání skutků. Jde o odlišné logické typy
• Zločin je vždy organizovaný, výraz „organizovaný zločin“ odkazuje toliko k organizaci jako k subjektu složenému z více osob nikoliv jako k organizačnímu procesu
• Trestem lze změnit budoucí skutky jednotlivce, ale lze jen obtížně změnit celý jejich povahový kontext. Jde o problém podobný změně metodiky a paradigmatu
• Trest je nástrojem zdokonalování zločinu, protože je důležitou informací v rámci explorace
• Východiskem pro řešení nadměrné korupce musí být pozice občana, jako nositele nejvyššího stupně personality (biologické i kulturní)
• Občan je v konečném důsledku zdrojem, nástrojem i obětí korupce
• Žádné společenské instituce nemohou korupci řešit, protože jsou přednostně vyčerpávány korupcí ve vlastních řadách. Čím složitější institucionální společenské uspořádání, tím více korupce
• Nedostatek je třeba řešit vždy v konkrétním kontextu a za aktivní účasti těch, kterých se nejvíce dotýká. Nedostatek veřejného statku je třeba řešit vyjednáváním v komunitě rovnoprávných jedinců
• Případná centrální distribuce nedostatkových hodnot má být co nejvíce anonymní nebo náhodná na straně jedné nebo naopak na straně druhé co nejvíce zásluhová a motivační.
• Veřejné zakázky musí být po obsahové i finanční stránce maximálně určité a přesné
• Klíčovou roli při omezování míry korupce má výchova ve smyslu základních etických hodnot a společenských tradic. Důležitá role náleží v tomto smyslu i víře a náboženství.
• Vzdělávání v rámci boje proti korupci přispívá bez morálního kontextu k více sofistikované korupci
• Korupce může sloužit jako zdroj posilování původní distribuce, pokud se s ní propojí dalším účelovým přerozdělováním (řízenou korupcí) do cyklického uspořádání (i čert může orat, je-li zapřažen do pluhu)
• Korupce má „Tři sestry“ Dotaci, Insolvenci a Exekuci
• Nic nekorumpuje tolik jako nabídka pocitu moci bez odpovědnosti